Joch tam był dźeprem raz

Slezská nářečí projevují svou svébytnost i gramatikou. V prajzštině je mnoho těchto gramatických jevů ještě živých, dosud je můžeme v běžné komunikaci na Hlučínsku zaslechnout.

O které nejvýraznější jevy jde?

Tvary podstatných jmen jsou v mnoha případech velmi odlišné od češtiny:

Byli smy na pohřebě./Uči se robić na komputeře./Potkali smy  dvuch chłopuv./Ku snidaňu mjeli lebervuřt.

Byli jsme na  pohřbu./Učí se pracovat na počítači./Potkali jsme dva muže./K snídani měli  játrový salám.


Můj velmi oblíbený tvar podstatného jména je 7. pád ženského rodu jednotného čísla. Na mnoha místech Prajzske stále ještě zaslechneme koncovku -um, -ų.

Był tam se svojum robum./Přechadzał se třešňovum alejum./Dała se pizzu se syrem a šunkum./Na  polevku je najlepši maso s kośćum.

Byl tam se svou  ženou./Procházel se třešňovou alejí./Dala si pizzu se sýrem a šunkou./Na  polévku je nejlepší maso s kostí.

Své zvláštnosti mají i  ostatní slovní druhy, třeba slovesa.

Koncovka infinitivu v žádném případě není -t. Prajzská slovesa končí na –ť  nebo -ć, někdy -č.

robić, piznuć, hamovać se, omigać, śivnuć, deptać

pracovat, uhodit,  ovládat se, ostříhat, šedivět, šlapat

V 1. osobě množného čísla mají prajzská slovesa koncovku –my:

bletrujemy, rožihamy, lapněmy se, přečitamy, zjemy, stukamy

listujeme, rozsvěcíme,  sedneme si, přečteme, sníme, naříkáme

Jedním z mých  nejoblíbenějších gramatických jevů prajzštiny, potažmo celé skupiny slezských nářečí, je koncovka sloves 1. osoby jednotného čísla v minulém čase:

Joch była bajkdy omrzła./Joch se smykał po mjeśće./Joch meškał v Ostravě./ Čemu joch teho zrobiła?/Kaj vzałach te odvahy?

Byla jsem leckdy  protivná./Toulal jsem se po městě./Bydlel jsem v Ostravě./Proč jsem to  udělala?/Kde jsem vzala tu odvahu?

Koncovka  –ch bývala užívána běžně, dnes už téměř vymizela. Připíná se k zájmenu ja nebo jo (já) – jach, joch, ale může se připnout i přímo ke slovesu – smykałach se, zrobiłach, hamovałach se (toulala jsem se, udělala jsem,  ovládala jsem se) nebo jinému slovu ve větě – keremuch co zrobiła?, kajch to vidźeła?, čemuch to povjedźała? (komu jsem co provedla?, kde jsem to  viděla?, proč jsem to řekla?)

A co že to bylo za větu v nadpisu?

Jednoduché vyjádření s mým oblíbeným tvarem: Byl  jsem tam teprve jednou/Joch tam był dźeprem raz.


ArsylineGRAPHIC & WEBDESIGN STUDIO
Varování

Zavřít